Dopis dvěma mužům

20. března 2018 v 18:02 |  Deníček
Píšu poezii jednou rukou
protože si zrovna dělám nehty
které jsi ty líbal
a ty ne
a oběma jsem vám je zarývala do zad

Jako bych každé jaro
dostala příležitost vykýchat tě ze svého srdce
spolu s kaštanovým pylem

A nahradit tě tebou, který mě máš jako knihu
a já tebe
pak zůstávám založená na tvých stránkách


Loni neodjel vlak.

Na nádraží jsem se bála
a kufry nechala záměrně doma
reklamací lístku jsem dostala letenku
k mému Malému princi, který se bohužel nikdy nečetl

A srdce jsem měla za nás za oba
táhnu ti krev žilami a ani o tom nevíš
když se pustím naděje, najdu ji
už myslím na nás dva, ve kterých jsi ty místo tebe

Je na to brzo? Co když se protočí okolnosti
a naděje není ani v jednom z vás
každopádně se už léčím, z tebe a pro tebe

První láska je nejvýchovnější selhání v životě člověka.
 


Komentáře

1 polly | Web | 20. března 2018 v 19:57 | Reagovat

Absolutně se mě dotknul obrat "Táhnu ti krev žilami".

2 hedd | Web | 20. března 2018 v 21:21 | Reagovat

"První láska je nejvýchovnější selhání v životě člověka."
A nejen první. Krásné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama